Leden 2007

Od SSaarraahh ☺

30. ledna 2007 v 14:24 | Mája ♥ |  •NewS
Mocík děkuju...Je to krásný ,akorát jsem o něm dřív něvěděla (je to z 3.12.06 :D)

Pro sblog

30. ledna 2007 v 14:10 | Mája ♥
Tento článek je určen pro lidi ,kteří mají sblog
Obrázky do HTML sloupku (tam kde je menu)
Tato stránka je v rekonstrukci:
URL adresa: http://animace.org/napisy/G280014.gif
Návštěvní kniha:
URL adresa: http://animace.org/napisy/G280008.gif
Novinky:
Welcomky:(můžete použít i jako logo ;)



Smajly

30. ledna 2007 v 11:28 | Mája |  •ExPoSiTiOn
Můžete si jimy obohatit a ozdobit články :)

bannerky jména kámošek a mě :)

30. ledna 2007 v 11:14 | Mája
Já:
Free Banner Maker
Maky:
Free Banner Maker
Tess:
Free Banner Maker
Smatlík:
Free Banner Maker
Eliška:
Free Banner Maker
Danča:
Free Banner Maker
Adejka:
Free Banner Maker

30.1.2007 - moje myšlenky

30. ledna 2007 v 10:59 | Mája |  •TeeN´S
a.H.o.J.k.Y
dneska jsem zase musela zůstat doma (ach jo.).Včera mě bolela hlava a nohy a měla jsem zvýšenou teplotu ,ale dnes je to mnohem lepší.Mrzí mě ,že jsem dnes musela zůstat doma ,protože jsme měli jít na rockový koncert a já se moc a moc těšila na odpolední kroužek tance.Tak alespoň uvidím můj (odmalinka) oblíbený seriál Doktor z hor.No včera jsem se viděla (snad po 100 letech :D) s kámoškou Tess .Seznámila se (osobně) s kámoškou Maky a ptm jsme zašly do knihovny.Já si nevybrala žádnou knížku :( takže jsem docela zklamaná z výběru knih v naší knihovně.Snad všechno co mě zajímá už jsem v knihovně četla :(.No nic nebudu vás zahrnovat bláboly.
PáPá
Majik =)

A zase soutěžím :D:D

30. ledna 2007 v 10:32 | Mája |  •NewS
Takže teď zase soutěžím .Ještě se můžete hlásit.Je spoustu volných míst :D.

Červený design

30. ledna 2007 v 10:25 | Mája |  •NewS
Už několik dní na mém blogu můžete vidět nový design.Tady máte jeho složení:
Záhlaví:
Pozadí stránky a menu: Mám pouze oranžovou barvu..
Okraje stránky:

a o5 soutěžím :D

30. ledna 2007 v 10:00 | Mája |  •NewS
TAJI se ještě můžete hlásit

O5 soutěžím :)

30. ledna 2007 v 9:59 | Mája |  •NewS
Tak tentokrát soutěžím TADYHLE !Příhlašte se taky:

Mumie

28. ledna 2007 v 21:01 | Mája |  •StOriE´S

Mumie

Né příliš známý řečený sběratel artefaktů neznámně našem starou mumii princezny Ferentuti . Odborníci potvrdili,že je pravá . Svěratel ve snaze získat peníze,prodal mumii do muzea . Když však uklízečka po otevírací době vytírala podlahu,uviděla nad princezninou hrobkou postavu! Postavu krásné ženy. Nejprve si ji spletla s návštěvníkem muzea,ale její názor se změnil hned jak spatřila,že se žena vznáší asi dvacet cm nad zemí . Utekla a ráno to řekla odborníkům. Ti usoudili, že je nejspíše přepracovaná . Když ale to samé uviděl strážní, rozhodl se jeden z odborníků,ten nejmladší,přijít tomu na kloub. Zůstal přes noc v muzeu a žena jej nesklamala. Objevila se za kurátorem,který se vylekal. Na čele měla hlubokou tržnou ránu se zaschlou krví . Žena mu naznačila ať ji následuje. Dovedla kurátora k její hrobce a zmizela . Mumie byla rozmotána a místo princezny tam ležela mrvá dívka,která se snažila odhalit pravdu. Sběratel dívku zabil nedávno a uložil ji do rakve . Ptáme se,opravdu strašil dívčí duch v muzeu nebo byli všichni tři jen unavení a přepracovaní?Je jen na vás,zda uvěříte.Podle ostatních se tohle SKUTEČNĚ STALO!

Fotky Saw

28. ledna 2007 v 20:59 | Mája

Noc křiku

28. ledna 2007 v 20:57 | Mája |  •StOriE´S

Noc křiku

S kamarádama jsme stanovali a najednou někdo začal křičet. Říkáme že to asi bude nějaká zabitá slepice a lehli jsme si .Už skoro spíme a najednou jsme uslyšeli kroky okolo stanu jako kdyby někdo schválně do něj kopal . Nevěděli jsme co to je tak jsme rychle šli ze stanu .Asi minutu jsme okolo stanu chodili a nikde nic . Jo a nikdo kromě nás tam nebyl .Nejbliší dům byl asi 50m a tam dávno spali....

trest za nevěru

28. ledna 2007 v 20:55 | Mája |  •StOriE´S

Trest za nevěru


Tenhle příběh chci vyprávět, protože už neunesu tu tíhu. Tíhu výčitky, která mě pronásleduje od té doby co jsem zradila. Byla jsem velmi mladá, a pořád jsem, jenže už se tak necítím. Ve svých krásných 17ti, jsem si hledala přítele, tak jako většina dívek mého věku. Nečinilo mi to nejmenší problém, spoustu lidí o mně říkalo, že jsem krásná....a já to o sobě věděla. Každého chlapce jsem hleděla jen využít, bez výčitek, prostě se jen tak pobavit. Když nad tím teď přemýšlím bylo jen otázkou času, kdy se mi to nevyplatí. On byl krásný, jeho úsměv přimpomínal řádku perliček,oči-jako hvězdy. To bylo poprvé co jsem ho viděla...ve snu. Já jsem se zamilovala do vidiny, která za mnou přicházela večer co večer. Už jsem nedokázala myslet na nic a na nikoho jiného. Začala jsem žít jiný život. Odstěhovala jsem se od rodičů, zavrhla všechny přátelé, kteří mi ještě byli ochotni pomoci. Neuvědomovala jsem si, že ztrácím sama sebe. Přes den jsem žebrala v metru, v noci bloumala po ulicích a on... mě pronásledoval na každém kroku. Dnes jsem byla šťastná, poprvé na mě promluvil. Zeptal se" Chceš se mnou být"? Neváhala jsem. " Ale nebude to zadarmo...Za jednu noc se mnou mi musíš dát modř svých očí. Nyní mám tedy oči šedivé , bez lesku a světla. Byl se mnou, ale necítila jsem jeho tělo, teplo ani dech. Přesto jsem šťastná. Tentokrát jsem mu musela dát své vlasy. Už mi nikdy nenarostou. Přesto jsem šťastná. Ptala jsem se PROČ? Proč je se mnou, zač mu platím svou daň. Řekl mi jen : "Vzpomeň si"!! tak tedy vzpomínám, ale nepřicházím na nic....snad později. Toto setkání mi přinese vysvětlení, cítím to.... Dostavil se...vím to, protože mě ovanul chlad. Co mě čeká? Za jeho příchod platím tvrdě, už vím kdo to je. A co je nejhorší probudil mé svědomí.Na kterém leží velký, temný stín..stín smrti. Bylo krásné odpoledne, já to vidím jako dnes. Seděla jsem v parku a sledovala nesmělého chlapce. Bavilo mě jak sbírá odvahu k tomu, aby mě mohl oslovit. A rozhodla jsem se pro krátký, malý, bezvýznamný románek. Věnovala jsem mu dvě schůzky a pak ho odpinkla jako berušku, když mi přistane na prstě. Ale on se nevzdával, chodil za mnou každý den. Zpočátku jsem se smála, pak nadávala...pak zradila. Naschvál jsem kývla jinému chlapci. A on (berušáček)..se už neozval, měla jsem klid. Ztratil se, odjel, vypařil se..?Bylo mi to jedno. Jenže on se zabil...kvůli mně, mé zradě, mé necitelnosti. Miluji ho až nyní, kdy mě trestá, kdy se stal vidinou, která se mě rozhodla zničit. Postupně přicházím o všechno. Nevím, zda mi někdy odpustí nebo mě uvrhne do úplné zkázy. S city ostatních lidí si člověk prostě pohrávat nemá, teď už to vím, ale není pozdě? Je mi ještě vůbec pomoci???

Trojitá sebevražda

28. ledna 2007 v 20:53 | Mája |  •StOriE´S
TROJITÁ SEBEVRAŽDA
Jeden muž přišel o všechno, pro co žil, a rozhodl se, že si vezme život. Aby si byl jist, že se mu to podaří, rozhodl se pro trojitou sebevraždu. Spolykal celou plechovku silných prášků na spaní, vzal si provaz a pistoli a jel na most, který vedl přes řeku.Tam si dal smyčku kolem krku a druhý konec provazu pevně přivázal k zábradlí. Skočil z mostu a při výskoku se chtěl střelit do hlavy. Netrefil se a přestřelil provaz. Když skočil do vody, ocitl se přesně na tom místě, kde do řeky ústila městská kanalizace. Při skoku si lokl vody a ta byla tak hnusná, že všechny prášky, které před tím spolykal, vyzvracel!
A právě v tu chvíli ho míjela výletní loď s turisty. Zachránili ho. Jeho čas prostě ještě nepřišel…

Stodola

28. ledna 2007 v 20:52 | Mája |  •StOriE´S
Tento příběh se údajně odehrál na podzim v malém německém městečku krátce po skončení druhé světové války. Událost, která se tu stala, ji přisuzována krutému německému poručíkovi. Jmenoval se Hagen a jeho chování se podobalo římskému vládci Nerovi. Když se to stalo, Hagen byt už dávno po smrti.
Chlapec a dívka, říkejme jim Richard a Kateřina, se sešli na domluveném místě pod lampou na rohu hlavní třídy o deváté hodině večerní. V domnění, že společně prožijí krásný večer. Ruku v ruce kráčeli šerou hrubě dlážděnou ulicí. Vlasy jim cuchal chladivý podzimní vánek. Sem tam se ulicí mihly zlověstné stíny žebráků a bezdomovců a přes silnici přeběhla hladová polomrtvá krysa.
Když měli obytnou část města za zády, vydali se prašnou polní cestou do staré opuštěné skoro rozpadlé stodoly. Nejedou je cestou k barabizně k smrti vyděsily zapadlé žlutozelené svítící oči vyzáblé zaběhnuté černé kočky.
Když dorazili ke stodole, u vrat se houpala zrezavělá ještě hořící petrolejové lampa.
"Já se bojím, pojďme pryč!" řekla Kateřina svému společníkovi.Richard na její žádost nedbal, vzal lampu a začal otvírat vrata. Ticho podzimní noci rozřízl hlas úpějících léta nemazaných pantů. Oba strachy uskočili. Chvíli nehnutě stáli, než se odvážili vejít dovnitř. Ve stodole usedli na seno a zamilovaně si povídali. Po chvíli dívka řekla, že si potřebuje odskočit, ať na ni počká. Vyšla za stodoly. Byla pryč pár vteřin, když se ozval pronikavý nervy drásající dívčí jekot. V tom okamžiku Richardovi stuhla krev v žilách. Když se vzpamatoval z šoku, vyběhl ze stodoly jako opařený a hledal svou dívku. Třesoucím se hlasem volal její jméno, ale nikdo se neozýval. Zmateně pobíhal kolem stodoly a hledal svou milou. Za rohem narazil na krvavou stopu a ta ho zavedla k hromádce ještě horkého popela. Na ní ležely ohořelé zbytky kostry a na nich lebka, na které byl vyryt hákový kříž. Byla to lebka mladé dívky. Jak to hrůzostrašné zátiší Richard spatřil, složil se jako domeček z karet. Při tom upustil lucernu, která dokonala dílo zkázy.
Ráno zemědělci, jdoucí robotovat na svá pole, uviděli místo stodoly hromadu ohořelých sutin a nedaleko ohněm poznamenané zbytky chlapcova těla. Tělo Kateřiny ani její pozůstatky se nikdy nenašly.

Z věřte nevěřte

28. ledna 2007 v 20:51 | Mája |  •StOriE´S
Zdroj: Televize- pořad Věřte nevěřte
Vic Elmen byl již 15 let dobrým strážníkem a byl na to náležitě hrdý . Do věznice mu poslali nováčka . Vic mu vysvětlil jak a čím zrušit alarm a daroval mu klíč právě pro zrušení funkčnosti alarmu . Nováček měl svou první hlídku a Vic u vrátnice pil kávu a četl. Byl nejen skvělý strážník,ale také vášnivý čtenář a spisovatel. Náhle ucítil vzadu na krku kovovou věc . Ze zadu na něj kdosi mířil pistolí . Ze tmy vyšel druhý muž a byl to.....učedník!!Ten hloupý nováček!!!Krutým smíchem se uchechtl a hned jak Vica jeho pomocník svázal,rozutekli se oba ukrást Vicovy spisy . Ten se nejdříve snažil silou povolit lano,kterým byl svázán,ale nakonec to vzdal. Velice se rozčílil,zbrunátněl v obličeji,zatnul zuby a pak se nestačil divit co se to děje. V místnosti kde zloději kradli spisy praskla žárovka. Mávli nad tím rukou a kradli dále. Vic však vlastní vůlí prskl další a další a další. Zloduši už z toho měli trochu strach a tak si jen řekni: "No,co máme toho dost...můžeme už jít!". Svižným krokem mizeli z věznice,ale sotva se pohli,praskla nad nimi žárovka. Jiskry z žárovek sršely čím dál více. za chvíli popálily zloděje tak,že oba padli do bezvědomí. Napůl hrůzou a napůl bolestí. potom si zloděje odvedla policie a Vicovy spisy byly zase v bezpečí.
Co myslíte,stal se tento příběh? ANO,STAL,alespoň podle televize.

Tajemné ťukání

28. ledna 2007 v 20:49 | Mája |  •StOriE´S
Tajemné ťukání
Bydlím na kraji lesa.Jednou jsem byla sama doma a zrovna byl úplněk.Abych se nebála a přišla na jiný myšlenky,pustila jsem si internet.najednou jsem ale měla pocit že někdo ťuká na dvěře.Strašně jsem se lekla,ale strach jsem přemohla a šla se podívat jestli za nimi opravdu někdo stojí.Nikdo tam nebyl.A tak jsem si řekla,že se mi to asi jenom zdálo a znovu jsem začala brouzdat po internetu.Ťukání se ale ozývalo ještě asi 5krát.Sebrala jsem všechnu odvahu a šla se podívat ven na zahradu.Nikoho jsem ale neviděla.Slyšela jsem jen kroky.Vběhla jsem proto zpátky domů,rychle jsem za sebou zamkla a schovala se pod peřinu.Probudila jsem se až ráno.Dodnes nevím,kdo nebo co to bylo,ale když jsem sama doma,docela dost se bojím.

Vyvolávání Satana

28. ledna 2007 v 20:49 | Mája |  •StOriE´S
Vyvolávání Satana
Jednou jsme s kámoškou jely na prázdniny k babičce na chatu.Když jsme dorazily na místo,bylo kolem osmé večer.Zatímco jsme vybalovaly věci,napadlo nás,že bychom o půlnoci mohly vyvolávat satana.Nejdřív jsme z toho měly srandu,ale pak jsme mu řekly,že jestli je mezi náma,ať nám dá znamení.Po pár vteřinách začal silně foukat vítr a pršelo jako z konve a za oknem jsme uviděly stín,který se na nás díval červenýma očima.Dostaly jsme šílený strach a začaly ječet tak hlasitě,že jsme probudily i babičku.od té doby už duchy nevyvoláváme a Satana už vůbec ne.

3 prsty

28. ledna 2007 v 20:48 | Mája |  •StOriE´S
Kamarádka vyprávěla že odjela z rodiči ke známejm na návštěvu a její ségra zůstala doma. Pozvala si domů kamarády. Když byli unavení tak šli spát. Když usínali tak najednou slyší jak někdy rychle hejbe s dveřmi. všichni vylezli vem a viděli hýbající se dveře ale nikdo s nimi nehýbal. A najednou vidí tři bílí prsty jak sjíždí po skleněných dveřích.... Byl to pro ně šok... Další den našli rodiče svoje dítě a její kamarády natlačený na pohovce . Jejich obličej byl uplně bílí. Vyprávěli to rodičům. A ty čáry od těch bílích prstů tam sou dodnes!!!!